|
|
Income Shocks and Ethnic Group Bias
Hruban, Jiří ; Bauer, Michal (vedoucí práce) ; Horváth, Roman (oponent)
diplomové práce Klasifikace JEL Z13, O12, O13, Z91 Klíčová slova příjmové šoky, endogenita, ethnicita, instrumentální proměnné Název práce Příjmové šoky a etnická předpojatost E-mail autora 61618416@fsv.cuni.cz E-mail vedoucího práce bauerm@fsv.cuni.cz Abstrakt Tato práce používá výsledky dotazníkového šetření v Ugandě a historické záznamy o počasí ke zkoumání toho, jak příjmové šoky ovlivňují předpojatost jednotlivců vůči vlastní a cizím etnickým skupinám. Předchozí výzkum prokázal, že rozdílná etnická příslušnost bývá nejčastější příčinou občanských válek a že kmenová fragmentace společnosti snižuje ekonomickou výkonnost států. Lepší porozumění etnické skupinové předpojatosti by mohlo napomoci řešení obou těchto problémů. Autor ukazuje, že příjmové šoky s největší praděpodobností nijak neovlivňují předpojatost vůči cizím etnickým skupinám, ale mohou mírně ovlivňovat předpojatost vůči té vlastní. Vzhledem k tomu, že regrese proměnných pro etnickou předpojatost na příjem jednotlivců je velmi pravděpodobně stižena endgeneitou, využívá autor copula correction model, který však pro binární závislou proměnnou nefunguje optimálně. Autor rovněž ukazuje, že etnická předpojatost pravděpodobně není přímo ovlivněna variablilitou srážek a že používání variability srážek jako instrumentální proměnné pro...
|
|
|
Effects of human capital in developing countries
Mouček, Jan ; Chytilová, Julie (vedoucí práce) ; Korbel, Václav (oponent)
Effects of human capital in developing countries Bc. Jan Mouček Abstrakt Zvýšení kvality vzdělání a zdraví lidí žijících v rozvojových zemích je často diskutovaným tématem. Přesto víme relativně málo o efektech investic do školství a zkvalitnění výživy a hygieny lidí z těchto zemí na jejich produktivitu práce. Tato práce zkoumá efekty čtyř proměnných, zastupujících investice do lidského kapitálu, na příjem osob z Bangladéše a Indonésie. Tyto čtyři studované proměnné jsou vzdělání, migrace, výška a Body Mass Index. Tato práce se zaměřuje na porovnání výsledků odhadu s využitím instrumentálních proměnných s předchozí prací v tomto oboru. Snaží se vysledovat možné rozdíly mezi výší efektů, které proměnné lidského kapitálu mají v různých zemích. Ukazuje však, že použité instrumentální proměnné nemají dostatečnou kvalitu, aby odhady přinesly spolehlivé závěry. Protože použité instrumenty byly téměř totožné s podkladovou prací a jejich kvalita nebyla dříve testována, závěr této práce je, že je nezbytné dál hledat vhodné instrumentální proměnné vysvětlující lidský kapitál v různých zemích světa.
|
|
|
Vliv ropné krize roku 1973 na růst reálného HDP Spojených států
Dobrovolný, David ; Stroukal, Dominik (vedoucí práce) ; Chytilová, Helena (oponent)
Cílem této práce je analyzovat vliv ropného šoku z roku 1973 na reálné HDP Spojených států amerických. Teoretická část zahrnuje dosavadní mezníky v této oblasti zkoumání a představuje podrobný náhled na problematiku ropných šoků. Daný vztah následně v praktické části ověřuji pomocí modelu fixních vlivů odhadnutého užitím metody nejmenších čtverců a také pomocí instrumentálních proměnných. Na základě výsledků obou modelů se mi nepodařilo potvrdit statistickou významnost změny ceny ropy; závěrem této práce tedy je, že ropný šok z roku 1973 nebyl zásadním původcem následné krize, která se ve Spojených státech projevila po započetí ropného embarga.
|
|
|
Má hospodářský cyklus dopad na vliv imigrace na evropský trh práce?
Polonyankina, Tatiana ; Zouhar, Jan (vedoucí práce) ; Dlouhá, Zuzana (oponent)
Cílem této diplomové práce je otestovat zda se vliv migrace na domácí pracovní trh liší v závislosti na hospodářském cyklu. Předchozí studie prokázaly, že mobilita pracovníků a účinek imigrace se liší v závislosti na fázi ekonomiky. Pro expanzivní období byl zjištěn značný přechod domácích pracovníků na povolání s více interaktivním než manuálním obsahem, jako reakce na migraci. Tento pohyb nebyl potvrzen pro období recese. Studie byly provedeny pro Španělsko a americký pracovní trh. Evropský trh práce byl zkoumán v období před krizí. Cílem diplomové práce je zjistit, zda došlo k nějaké změně vlivu migrace na pracovní specializaci občanů Evropské unie v období recese. Analýza se zaměřuje na tři hlavní skupiny států: západní Evropa, Německo a střední a východní Evropa. Zkoumání dopadů migrace na specializaci občanů je provedeno za použití metody vážených nejmenších čtverců a techniky intrumentálních proměnných. Výsledky ukazují, že dopad migrace na specializaci občanů je jiný pro státy západní a střední Evropy a je závislý na hospodářském cyklu.
|
|
|
Empirické ověření nové Keynesiánské Philipsovy křivky v ČR
Plašil, Miroslav ; Arlt, Josef (vedoucí práce) ; Pánková, Václava (oponent) ; Komárek, Luboš (oponent)
Model nové keynesiánské křivky (NKPC) se v posledních letech stal ústředním modelem pro zkoumání vztahu mezi inflací a reálnou ekonomickou aktivitou, a to zejména v souvislosti s problematikou optimálního nastavení měnové politiky. Ukazuje se však, že není úplně jednoduché sladit výchozí teorii s napozorovanými daty a model představuje vzhledem ke své struktuře zajímavou statistickou výzvu. Vzrušenou debatu o empirické relevanci modelu vyvolal zejména vlivný článek Galí a Gertler (1999), kde autoři představili ekonometrický postup vedoucí k odhadu parametrů metodou GMM. Jejich přístup byl později kritizován zejména z důvodu problematických vlastností tohoto estimátoru v kontextu modelu NKPC a/nebo z důvodu jeho chování v malých výběrech. Ke klíčovým problémům patří zejména citlivost odhadů na volbu instrumentů a riziko slabé identifikace, nebo neidentifikace parametrů. V této práci navrhuji prakticky aplikovatelný postup, který výše uvedená rizika minimalizuje a umožňuje získat spolehlivé odhady modelu NKPC. Postup těží z pokroků ve statistické teorii dosáhnutých v oblasti estimátoru GMM v posledních letech, ale také z pokroků v dalších oblastech, především v aplikaci faktorové analýzy na časové řady a bootstrapu. Empirické ověření modelu představuje souslednost vzájemně navazujících kroků: v prvním kroku je z důvodu zkreslení odhadů v malých výběrech při použití nadbytečného počtu instrumentálních proměnných pomocí faktorové analýzy redukován jejich počet a vytvořena informační množina, ze které jsou ve druhém kroku vybrány na základě statistických (informačních) kriterií optimální instrumenty. Následně je výběrové rozdělení parametrů stanoveno pomocí metody bootstrap. Všechny aplikované metody byly v kontextu modelu NKPC použity poprvé a mohou být použity také samostatně. Jejich kombinace však přináší synergický efekt, který zlepšuje vlastnosti odhadů, a zároveň umožňuje ohodnotit efektivnost jednotlivých kroků. Výsledky naznačují, že model NKPC je možné k popisu inflační dynamiky v České republice použít a přináší tak jistou podporu pro výchozí teorii. Kromě dalších implikací z výsledků vyplývá, že boj s inflací není z pohledu vlivu na agregátní výstup tak nákladný, jak postulují dřívější pojetí Phillipsovy křivky. Problémem zůstává zejména volba vhodné míry pro reálnou ekonomickou aktivitu a podmíněnost výsledků vzhledem k jejímu výpočtu. Některé míry dokonce vykazovaly proticyklický charakter. Tato problematika -- v této práci probíraná pouze okrajově -- představuje výzvu pro budoucí výzkum v této oblasti. Kromě navrženého postupu a odhadu parametrů, práce přináší také dílčí zjištění získané na základě simulací. Simulace obohacují dřívější literaturu především o poznatky týkající se chování naivního bootstrapu v případě GMM estimátoru a chování bootstrapových verzí testů jednotkového kořene, resp. KPSS testu.
|
host ::
RSS.